Veselské pískovny

Zájmové území je situováno v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko na k.ú. Veselí nad Lužnicí, Horusice a Vlkov. Veselské pískovny jsou tvořeny pěticí vodních ploch, na nichž probíhala v letech 1952 až 1986 těžba. Následně proběhla rekultivace těžebních ploch s ponecháním velkého prostoru pro přirozenou sukcesi. Zkušenosti s rekultivací Veselských pískoven se promítly i do Zásad sanace a rekultivace těžeb štěrkopísku z hlediska ochrany přírody na území CHKO Třeboňsko, které jsou přílohou Plánu péče CHKO Třeboňsko na roky 2008 – 2017.
V současné době se zpracovává aktualizace rekultivačního záměru, jejíž součástí je i optimalizace budoucího využití širšího území.

výměra : 240 ha

členění rekultivace :

  • technická rekultivace – 1952 – 1986
  • biologická rekultivace – 1983 – 1989
  • návrh plánu aktualizace BR a následné péče – 2008

Veselské pískovny se nacházejí v severní části Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Krajina Třeboňska má specifický charakter – jedná se o oblast intenzivně přetvářenou člověkem, v níž se zachovala nebo činností člověka vznikla cenná přírodní společenstva. Dnešní Třeboňsko je světově uznávaným příkladem harmonického vztahu mezi přírodou a činností člověka. Proto bylo již v roce 1977 zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra.
K osídlení Třeboňska došlo ve 12. století kdy se začala měnit původní močálovitá krajina. Lidé postupně mýtili lesy a zakládali pole a louky. Ve 14. až 16. století byly založeny rybníky, které jsou propojeny sítí umělých kanálů. Krajina byla od prvopočátku využívána jako komplexní krajinný systém, čímž došlo k vytvoření unikátní mozaiky lesů, rybníků, vodních toků, luk, polních kultur a sídel.

Veselské pískovny

REKULTIVAČNÍ ZÁMĚR

MOTTO:
„Skutečnost, že v určité lokalitě byla povolena velkoplošná těžba a byly vytěženy zásoby štěrkopísku, je nutno chápat nejen jako historicky vzniklé nutné zlo, ale také jako určitou příležitost ke zvýšení diverzity krajiny a její biologické hodnoty.“
(zdroj: Plán péče CHKO Třeboňsko 2008 – 2017)

Aktualizovaný rekultivační záměr stojí na třech pilířích: těžba suroviny – ochrana přírody a krajiny – rekreace. Prioritou jsou zájmy ochrany přírody a krajiny, neboť řešené území je součástí chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace, ostatní zájmy mají doplňkový charakter.
Předmětem optimalizace je především vytvoření podmínek pro trvalou existenci cenných přírodní a přírodě blízkých společenstev v širokém spektru biotopů, úprava odtokových poměrů a vodního režimu, a v neposlední řadě začlenění rekultivovaných ploch do krajiny, jejich zpřístupnění a dílčí využití pro měkké formy rekreace a ekologickou výchovu veřejnosti.

URBANISTICKÉ A FUNKČNÍ ZAČLENĚNÍ TĚŽEBNÍCH PLOCH DO KRAJINY

Urbanistické a funkční řešení projektu vychází z paměti krajiny a historických mapových podkladů. V současné podobě je zájmové území vizuálně i biologicky kompatibilní s okolím. Těžební plochy jsou volně obkrouženy naučnou stezkou Veselské pískovny se čtrnácti informačními tabulemi, které seznamují s historií krajiny a okolních obcí a hlavně s přírodou v oblasti štěrkových jezer.
Funkční začlenění těžebních ploch do krajiny má systémovou podobu – nejhodnotnější segmenty krajiny jsou navrženy do regionálního územního systému ekologické stability. Soustava vodních ploch je doplněna novým kanálem k oddělení rybničních a těžebních vod. Přístupnost zájmového území bude cíleně doplněna o zpřístupnění ploch pro pěší a cykloturisty. Návrhy jsou postupně zapracovávány do nových územních plánů včetně specifikace rozvojových ploch pro měkké formy turistiky a návrhy změn využití pozemků ( z orné na travní porost).
Celkově se revitalizace štěrkoviště projeví obnovou krajinného rázu území, které je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko i posílením ekologické stability území (začlenění nejcennějších biotopů – vodní plochy, písečný přesyp aj. do regionálního ÚSES). Revitalizovaný prostor má podstatně vyšší retenci než původní agrocenózy a zájmové území tak plní i protipovodňové funkce. Nemalý přínos má vytvoření nového odvodňovacího kanálu k oddělení vod těžebního jezera od říčních a rybničních vod.
V rámci nového územního plánu města Veselí nad Lužnicí je navrhována náhrada původně zamýšlené intenzivní rekreace jinými formami a to především měkkou rekreací v kombinaci s ekologicky vzdělávacími programy (naučná stezka Veselské pískovny).

PŘÍNOSY REVITALIZACE

Rekultivace započala v letech v letech 1963 až 1982 a měla charakter průběžné revitalizace s dílčími úpravami tvaru vodních ploch a s ponecháním velkého prostoru pro přirozenou, resp. usměrněnou sukcesi.

  • Modelová spolupráce těžební organizace se Správou CHKO Třeboňsko.
  • Začlenění vytěžených prostor do přírodního prostředí CHKO Třeboňsko.
  • Racionální vytěžení ložiska.
  • Rovnováha ve funkčním využití území (ochrana přírody, měkká rekreace, ekologická výchova, turistika aj.).
  • Vytvoření vysoké biodiverzity v území dotčeném těžbou.
  • Vznik studijních ploch pro ochranu přírody.
  • Vytvoření specifických stanovišť pro zvláště chráněné rostlinné a živočišné druhy (rosnatka okrouhlolistá, břehule říční).
  • Komunikace s odbornou i laickou veřejností při využití území.
  • Zapracování následného využití dobývacích prostorů do nového územního plánu.

DLOUHODOBÝ MANAGEMENT

Dlouhodobý management je zaměřen na následující oblasti:

  • usměrnění sukcese
  • navození a udržení podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů živočichů (obojživelníci, vodní a mokřadní ptactvo).
  • průběžnou péči o cenné biotopy (diferencovaně ve spolupráci se Správou CHKO, občanským sdružením Calla, Jihočeskou univerzitou, aj.)

EKONOMICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

Rekultivace byla zajištěna v posledních letech společností Hanson ČR a.s., výhledově bude zajišťována v rámci Českomoravských štěrkoven a.s. Mokrá. Na následné péči se vedle těžební společnosti podílí metodicky i odborně Správa CHKO Třeboňsko se sídlem v Třeboni .

ZÁVĚR

Cílem projektu je vytvoření širokého spektra přírodních a přírodě blízkých společenstev (zejména vodních a mokřadních) s využitím přírodní sukcese, které by významným způsobem přispěly k obnovení charakteru i funkce původní krajiny.
Revitalizace těžebních ploch je dlouhodobou záležitostí, tvořenou řadou dílčích projektů, na jejichž realizaci se podílela vedle těžební společnosti nemalou měrou Správa CHKO Třeboňsko.

Dne 13. 11. 2008 byly oficiálně vyhlášeny výsledky třetího ročníku prestižní soutěžní přehlídky o nejlepší rekultivační projekt České republiky s názvem „Zelený most 2008„. Vítězem celkově nejlepšího řešení rekultivace těžebních prostor se stal projekt „Veselské pískovny“; zpracovatel Arvita P, spol. s r.o.; hlavní projektant Ing. Hedvika Psotová, projektant Ing. Veronika Petrášová.